Cesta na severovýchod

Včera Máslenica, dneska státní svátek. V Rusku se dne 23. 2. slaví státní svátek – Den obránců vlasti. A oproti včerejšku jsem nezaznamenala, že by se v Tomsku někde dělo něco zvláštního…takže tady to asi nějak super vážně neberou. Každopádně jsem měla volno a Yulie mě včera pozvala na lyže, takže jsem toho využila a jela jsem. Tam někde je Tomsk. Jeli jsme na sjezdovku, která je asi 20 minut autem od Tomsku a jelikož byla docela malá, tak jsem se rozhodla, že si zase zkusím zajezdit na snowboardu a ušetřím tak i za vlek J (jedna jízda stála 20 rublů = 8 K č, takže jsem ušetřila opravdu majlant). Od té doby, co studuji na Jaderce, jsem byla lyžovat jednou – na jeden den (smutný příběh) a snowboard jsem si koupila (a začala se na něm pořádně učit jezdit) v maturitním ročníku, takže je vám určitě jasné, že po těch čtyřech letech, teď samozřejmě můžu konkurovat Evě Samkové. Alexovo selfie. Yulia si taky půjčila snowboard a první půl hodiny jsme obě sjížděly trénink

Už v pátek ve škole nám naše ruštinářka vyprávěla o tom, jak se v Rusku slaví masopust/ostatky. Pokud vím, tak v ČR se už masopust ve velkém moc neslaví, až na dětské karnevaly a Ostatky (zdravím Zbraslav!). V Rusku se tento svátek jmenuje Máslenica (Масленица) a v podstatě se oslavuje příchod jara (HAHA, v Tomsku bude jaro tak za dva měsíce :D), začátek postu a tak dále. Koho to zajímá trochu víc, může googlit, nebo se podívat na video. https://www.stream.cz/uservideo-796885/797490-v-rusku-takzvana-maslenica V Tomsku se Máslenica oslavovala dnes na stadioně Politechnik pod záštitou TPU – rozhodně to nebyla akce jen pro studenty a zaměstnance TPU, na samotné akci bylo i spousta rodin s dětmi, dospělých, mladých, starých… Mohli jste se projet na poníkovi, koni, ale třeba i na sobovi! Spousta soutěží testovala různé "mužské" dovednosti: zde jste třeba měli rozseknout špalek na třikrát, což se povedlo jen málokomu.  Na tomto stanovišti si mohli kluci vyšpl

Když jsem ráno vstala, tak venku nádherně svítilo sluníčko, tak jsem si řekla, že když je tak krásně, tak toho musím využít a vzala jsem si na sebe sukni. Co jsem tady, tak se tu teplota pohybovala od -8°C do -11°C a jen v noci teplota vylezla na cca -17°C. A jak jsem tak šla do školy, tak jsem si říkala, že je mi nějak nezvykle zima a ve škole jsem zjistila, že je -25°C a tahle teplota vydržela víceméně po celý den (internet mi teď prozradil, že real feal teplota byla okolo -30°C). A protože u nás jsem takovou zimu asi nezažila (v roce 2012, 2006 byly teploty v ČR okolo -20°C přes den), tak jeden takový menší příklad – u školy jsem si koupila 200 ml latte a když jsem ho dopila, tak jsem zjistila, že cca polovina mléčné pěny mi prostě v kelímku zmrzla – zmrzlina s příchutí kafe  J Dneska odpoledne jsme měli jít s BBC do muzea slovanského umění a součástí prohlídky měla být výroba vlastních matrjošek, bohužel se nesešel dostatečný počet zájemců, tak se tato akce odkládá na jindy a

Dneska jsem měla hodinu Metody v dozimetrii a Valentina mě pozvala, abych další hodinu šla na stejný předmět, ale tentokrát s ruskými studenty. Tam jsem se po půl roce potkala s Kseniou a Yulijí, které byly v létě v Praze na naší katedře. Z přednášky jsem toho pochytila sotva tak pětinu – věděla jsem, o čem se mluví, ale detaily jsem vůbec nestíhala vnímat, takže je asi dobře, že mám sólo přednášky  J Potom jsme šly na oběd do pizzerrie – jestli jsem to pochopila správně, tak menzy jsou na kolejích, ale drtivá většina studentů stejně chodí do různých bister a „fastfoodů“ na oběd. Většinou to tam vypadá tak, že máte nějaký pult s jídlem (polívky, přílohy, maso, …), takže si vyberete jídlo a pití, zaplatíte a můžete jíst. Něco vám dají hned, ale třeba na bliny si musíte chvíli počkat. Ceny jsou v těchto bistrech tak nízké, že si asi v Rusku nebudu vařit (musela bych si koupit hrnce/pánvičku, které ani nemám kam dát a představa, že bych to při odjezdu stejně musela vyházet, mě v tom j

Dnes jsem šla do školy jen na jednu hodinu – ruský jazyk. Naše studijní skupina je docela malá – celkem ji tvoří 9 studentů s různými úrovněmi znalosti ruštiny. A jak jsem už tušila dopředu, tak já jsem na tom s ruštinou nejlíp (ono je to docela jednoduchý, když ostatní studenti jsou z Německa, Finska, Číny nebo Indie). Na dnešní hodině jsme se jen navzájem seznamovali a mluvili o tom, co máme rádi atd. Johannes řekl, že rád tancuje, a když se ho Anna Olegovna (naše učitelka) zeptala, jestli tím myslí diskotéky, tak řekl: „Нет, приватные танцы.“ [Ne, privátní tance.] A co vlastně řekl, mu došlo až ve chvíli, kdy se všichni ve třídě začali smát. Večer se konala welcome party, jejíž oficiální část se odehrála v hlavní budově TPU a na ní se nám představili jednotliví koordinátoři BBC (kultura, sport atd.). Jelikož jsme skončili docela brzo, tak jsme si ještě zašli na večeři. Alexej nás zavedl do jedné restaurace, která vypadala fakt super luxusně – kontrolovali nám u vstupu pasy a bat

Buddy Building Club pro nás na dnešek nachystal týmovou hru, jejímž cílem bylo seznámit se s centrem Tomsku. Byli jsme rozděleni do pěti týmů a každý tým dostal sadu otázek s mapou, na které byly vyznačené oblasti, kterých se otázky týkali. Takhle jsme za celou hru vyměnili tři mapy a tři sady otázek. Já jsem byla ve skupince s Nasťou z Ruska, Katarinou z Itálie, Annou z Finska a Bo z Číny. Nasťa není z TPU, ale z jiné univerzity, jenže na jiných univerzitách není tolik zahraničních studentů jako na TPU (a když tam náhodou jsou, tak jsou většinou z Číny a neumí ani pořádně rusky, anglicky už vůbec). Proto se připojila k BBC TPU, aby si procvičila angličtinu, kterou teď studuje na magistrovi, na bakaláři měla jako hlavní studijní program němčinu. Dost mě překvapilo, že spousta studentů na TPU studuje humanitní obory – například Bo a Katarina studují ruský jazyk a literaturu. Cestou jsme se seznámili s různými Tomskými tradicemi – kousek od hlavní budovy TPU je bílá socha, na které má

Šla jsem dnes nakupovat se svou indickou spolubydlící Vinanti a cestou jsme si povídali o životě v Indii. Vinanti vystudovala bakaláře v Indii a teď je na TPU na magisterském studijním programu. Mezitím už si dva roky pracovala, takže je o něco starší než já. Magistra by měla dokončit tento rok v létě a potom se chce vrátit na chvilku do Indie. Její rodina už jí mezitím v Indii našla potenciálního manžela, ale zatím jen obě rodiny čekají až se Vinanti vrátí z Ruska, aby se mohli poprvé setkat. Vinanti už viděla jeho fotky a přes Vinanti bratrance spolu i trochu komunikují (bez přítomnosti rodičů se spolu nesmí bavit až do svatby) a jestli jsem to pochopila dobře, tak celé námluvy jsou v Indii velice náročný proces. Nejdřív se musí obě rodiny dohodnout na tom, že by jejich děti spolu mohli uzavřít sňatek, pak se ti dva spolu poprvé setkají a pokud si jsou navzájem sympatičtí, tak se zasnoubí (ano, hned po tom prvním setkání), do toho si ještě sestavují kdejaké horoskopy a kde co a zhru

Ráno jsem měla sraz s Polinou a šli jsme vyřizovat moje stěhování na nižší patro. To nám zabralo asi hodinu a půl, protože jsme museli za vedoucí Marinou, ta zas chtěla papír od nějakého Andreje, že to nebude vadit, když se přestěhuju, a pak jsem se konečně přestěhovala. Teď mám indickou spolubydlící, která sice umí jen anglicky, ale mluví! Můj nový pokoj! Umyvadlo/dřez Sprcha u které už nechybí dveře! Odpoledne jsem měla psát test z ruštiny, ale když jsem dorazila do správné budovy, tak jsem zjistila, že netuším, kde se ten test píše (papírek s číslem učebny jsem pro jistotu nechala na koleji). Nějakým zázrakem jsem učebnu nakonec našla a dostala jsem test se 60 otázkami. Stačilo kroužkovat správné odpovědi, takže to nebylo tak těžké, ale stejně jsem ho napsala katastrofálně. Kdyby ten test viděla Čechová, tak by nikdy nepřiznala, že mě někdy učila rusky. Veškerou gramatiku v testu jsme sice probírali, ale stejně jsem test napsala na pouhých 39 bodů. Pak jsem měla ml

Na letišti v Tomsku jsem pak asi hodinu čekala na dalšího studenta (z Německa) a jeho buddies, protože moje buddy Polina mi napsala, že mě nestihne vyzvednout a že mám dvě možnosti jak se dostat na koleje – jet taxíkem nebo počkat na Tima. Vždy jsem toužila jet taxíkem v pět hodin ráno z letiště a ani pomalu nevědět kam, ale řekla jsem si, že to nechám na příště a radši počkám na Tima a jeho buddies. Takže tak jsem potkala Alexeje a Aňu z Tomsku. Oba byli strašně milí a odvezli nás na kolej. Timo se ubytoval na kolejích A. Ivanova, což je asi nejdražší kolej TPU a je pouze pro zahraniční studenty. Je docela luxusní i na pražské koleje a při současném kurzu rublu se tam platí okolo 2 500 Kč na měsíc. Každopádně já jsem se po dlouhé úvaze a diskuzi s ostatními lidmi z ČVUT rozhodla, že se zapíšu na kolej Usova 21/2, která je cca na úrovni Strahova ale platí se zde neskutečných 260 Kč na měsíc. Moje kolej je také pouze pro zahraniční studenty, studenti z Ruska bydlí na ještě horších kole

Ráno jsem odjela s mamkou a Jendou na letiště do Vídně, odkud jsem odletěla do Moskvy. Při pasové kontrole v Moskvě jsem byla donucena použít ruštinu, jelikož paní neuměla anglicky a zvládla jsem to J Sice s příšernou gramatikou a úplně blbě volenými slovy, ale koho to zajímá. Další výzvou bylo připojit se na místní wifi – trvalo mi to sto let a vybil se mi skoro notebook, ale asi po patnácti minutovém boji jsem vyhrála a byla jsem online! Teda, ne že bych to nějak potřebovala, ale slíbila jsem mamce, že jí napíšu, až doletím do Moskvy, aby věděla, že nám nespadlo letadlo, nezabásli mě na hranicích, nebo tak něco. Přistání v Moskvě. Z celé Moskvy jsem zatím viděla jen letiště Vnukovo, kde jsem přistála a ze kterého jsem odlétala (sice jsem měla asi pět hodin na přestup, ale to bych se nestihla dostat ani do centra a zpátky). Zato jsem na letišti viděla asi 10 armádních ruských vrtulníku a kamarád mi pak tvrdil, že tohle letiště je prezidentské (nebo tak něco) – prostě kd y

Za všechno může Kewin! Pro ty, kdo neznají Kewina – je to můj kamarád ze skautu. Sice ne tak docela, ale díky němu jsem vůbec začala uvažovat o tom, že bych jela studovat do zahraničí a konkrétně do Ruska. Když jsem byla v prváku na vysoké, tak byl na studijním pobytu ve Finsku a psal o svých zážitcích blog, který jsem si průběžně četla. A jednou popisoval, jak byl na výletě v Moskvě. A jak jsem si to tak četla, tak jsem si říkala, že by to bylo super navštívit Rusko a poznat místní lidi a kulturu blíže. Teda, on se Kewin o celé té návštěvě Ruska vyjadřoval spíš negativně, ale to mi vůbec nevadilo. Později jsem si začala zjišťovat, co musím udělat pro to, abych mohla studovat někde v zahraničí a jak si popřípadě vybrat školu. Na webových stránkách ČVUT jsem zjistila s jakými školami v Rusku má ČVUT uzavřenou bilaterální dohodu. Pak jsem se začala zajímat o to, zda tam mají katedru podobnou té mé (Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na FJFI), popřípadě co se t