O víkendu mi napsala Alena z BBC, jestli nechci jít
říct něco o České republice a mém dosavadním studiu studentům jedné střední
školy. Prezentace mohla být v angličtině a mohla jsem díky ní vynechat
jednu hodiny ruštiny, takže jsem řekla, že ráda přijdu. Mimochodem, minulý
týden mě Matěj překecal a chodím na ruštinu s ním, do 4. skupiny (z
druhého nejhoršího levelu, do nejlepšího, proč ne?).
Tak jsem se odpoledne vydala maršrutkou přes celý Tomsk a po
asi hodinové cestě, jsem konečně dorazila do školy, kde jsem si asi hodinu
povídala s cca čtrnáctiletými studenty o Česku, jaké jsou rozdíly při
studiu tady a u nás, jak se mi líbí v Tomsku a jaká se mi líbí hudba.
Večer jsem se ještě měla setkat s Annou na další hodinu ruštiny, kam jsem
dokonce přišla asi o půl hodinu dřív (to se mi tady ještě nestalo), protože mi
ještě ve škole jedna učitelka nabídla odvoz – přijel pro ni manžel (ta učitelka
byla mladší než já, lidi se tady berou celkově asi dřív než u nás) a cestou jsme
si docela hezky popovídali. Říkali, že už se delší dobu chystají do Česka na
dovolenou, podívat se do Prahy, do Karlových Varů (snad druhé nejznámější české
město v Rusku) a do Krumlova.
U Anny v práci jsem si zase povídala s její šéfovou, jejíž syn už asi tři roky studuje v Praze na VŠE a ona sama byla v Ostravské nemocnici na léčbě s nějakým dítětem (jen jsem nepochopila, jestli to bylo její dítě nebo cizí, protože pracuje v organizaci, která pomáhá postiženým dětem). Pak už jsem se jen učila s Annou slovíčka na téma jídlo a zjistila jsem, že tak jak mi někdy používáme jména zvířat jako „nadávku“, tak Rusové zase používají různá jména zeleniny.
Komentáře
Okomentovat