Tak místo malování matrjošek jsem si dneska vyzkoušela
malování takzvaných Дымковская игрушка (volně přeloženo jako Dymkova hračka) v Первый
музей славянской мифологии (První muzeum slovanské mytologie). Nejdřív jsme
si prohlédli různé verze těchto hraček z různých míst Ruska – na severu
mají hračky tmavší barvy, na jihu zase jasnější (jak říkala naše průvodkyně –
slunečnější barvy).
Pak jsme měli asi hodinu na to, si namalovat naši vlastní
hračku – sádrového kohouta. Evidentně bych se tímhle živit nemohla, strašně se mi
klepaly ruce, takže ten můj je takový nějaký ušpiněný, ale byla to sranda.
 |
| Můj výtvor. |
Večer jsem se v kostele na mši úplně náhodou potkala s Johannesem
(student z Německa, bydlí na stejné koleji) a pak jsme šli i na večerní
setkání mládeže. Oba dva jsme na sebe byli „naštvaní“, že tam potkáváme toho
druhého, protože jsme si mysleli, že jsme konečně našli nějakou skupinu, ve které
se mluví pouze rusky. Smůla, musíme se holt naučit mluvit rusky i spolu.
Jinak, pokud byste mi chtěli někdy poslat nějaký
pohled/dopis, tak zde je má adresa (je lepší to napsat celé v azbuce, aby
chudák ruský pošťák věděl co s tím):
Komentáře
Okomentovat