V Rusku se sice Velikonoce budou slavit až příští
týden, ale v našem katolickém kostele jsme je slavili už tento týden, jako
jinde v Evropě. Mše začala někdy okolo 19:30 a skončila asi
v jedenáct v noci. Všechno probíhalo víceméně stejně jako v Česku
(oheň, čtení, zpěv, …), dokonce jsme tu měli i dva novokřtěnce.
Po mši si všichni přáli: „Христос воскрес!“ „Воистину воскрес!“ („Kristuts vstal z mrtvých!“ „Opravdu vstal z mrtvých!“) a jak
jsem zjistila, tak podobnou verzi si říkají lidé i v Německu, my se musíme
spokojit s pouhým: „Veselé Velikonoce!“. Také se rozdávali dárky –
čokolády, vajíčka, jak u nás na Velikonoční pondělí, které už se tady neslaví
jako svátek, jestli jsem to správně pochopila. Já, Johannes a Agnizska jsme
taky dostali spoustu věcí, já jsem dostala mimo jiné i toto:
Co tam asi je? |
Křepelčí vajíčka! |
Kostel se pomalu vyprazdňoval a asi kolem dvanácté
v noci nás otec Stefan zavezl na kolej.
Tady v Tomsku (a asi obecně na Sibiři) není moc
katolíků. Tomsk má jeden katolický kostel, do kterého každou neděli chodí na mši
dohromady asi 150 lidí, o svátcích víc (Tomsk má 525 tisíc obyvatel).
V okolních vesnicích jsou mše většinou jednou za měsíc, když je objedou
kněží z Tomské farnosti. Do Seversku (zakázané město, cizinci do něho
nemají přístup, obohacuje se tam uran a kdoví co ještě) může jezdit jen jeden
starý ruský kněz, ostatní kněží jsou cizinci, takže nemají
povolení.
povolení.
Jo a všem Rusům se strašně líbil náš český zvyk – pomlázka na Velikonoční pondělí.
Komentáře
Okomentovat